Ode dne 1. července 2017 došlo ke změnám v oblasti řešení přestupků a správních deliktů. Tato nová úprava přináší některé změny oproti předchozí úpravě správního trestání. Především se jedná o zpřehlednění problematiky v této oblasti. Do nabytí účinnosti zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále ZOP) neexistovala jednotná úprava odpovědnosti za přestupky a správní delikty.
Zrušený zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, měl podstatně užší záběr a problematiku správního trestání upravovala i početná řada dalších zákonů. Nová právní úprava sjednocuje obecnou úpravu odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, což činí tuto oblast přehlednější, a to i přes to, že celá řada přestupků bude i nadále vymezena ve speciálních zákonech. ZOP se dělí na čtyři části a obsahuje celkem 114 paragrafů. Lze konstatovat, že tento zákon je poměrně přehledný a i pro běžného adresáta srozumitelný.
V řadě ohledů se ZOP inspiroval trestním zákoníkem a definuje výslovně některé pojmy a skutečnosti, které byly doposud při řešení přestupků ze strany správních orgánů pouze dovozovány.
Odpadá pojem „správní delikt“ a nadále bude používán pouze pojem „přestupek“. A to jak u fyzických, tak i u právnických osob. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. Odpovědnost za přestupek předpokládá dovršení věku 15 let v době jeho spáchání. Vůči mladistvým se při řešení přestupku postupuje s ohledem na jejich věk. Nově je řešena odpovědnost za pokus přestupku a odpovědnost v případě spolupachatelství, organizátorství, návodu a pomoci k přestupku, atd. Podstatnou změnou je sjednocení otázek promlčení přestupků do jednoho zákona. Promlčecí doby se pohybují od 1 – 3 let podle závažnosti spáchaného přestupku, počínají běžet dnem následujícím po spáchání přestupku a k jejich uplynutí přihlížejí orgány veřejné moci z úřední povinnosti. Účastník řízení tedy není povinen uplynutí promlčecí doby uplatnit. V některých případech se promlčecí doba může prodloužit, a to až o 2 roky. I u závažnějších přestupků však dochází k definitivnímu zániku odpovědnosti za ně po uplynutí 5 let.
Správními tresty jsou napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci, propadnutí náhradní hodnoty, nově pak přibylo zveřejnění rozhodnutí o přestupku. Odpadl naopak trest zákazu pobytu. Ochrannými opatřeními jsou omezující opatření (zákaz navštěvovat určená místa, akce, atd.), zabrání věci a zabrání náhradní hodnoty.
Nová právní úprava obsahuje podrobnější pravidla pro ukládání správních trestů a skutečnosti, ke kterým se při jejich ukládání přihlíží. Dále tato nová právní úprava obsahuje možnosti upuštění a podmíněného upuštění od potrestání, jakž i možnost mimořádného snížení výměry pokuty. Za stanovených podmínek bude možné ukončit přestupkové řízení uzavřením dohody o narovnání mezi obviněným a poškozeným. Takové řešení je podmíněno okolnostmi, přiznáním přestupku, nahrazením škody a složením peněžní částky určené k veřejně prospěšným účelům na účet správního orgánu.
Správní orgán může uložit i záruku za splnění povinnosti, která by mohla být řešené osobě uložena v přestupkovém řízení, a to i příkazem na místě. Zaplatit takovou záruku bude povinen i podezřelý, aniž by s ním již bylo zahájeno řízení o přestupku. Na místě lze příkazem uložit napomenutí a pokutu, pokud s tímto postupem řešená osoba souhlasí. Příkazem na místě lze uložit pokutu nejvýše 10.000,- Kč. O tomto obdrží obviněný příkazový blok a jeho podpisem se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
Nestanoví-li zákon jinak je správním orgánem příslušným k řízení o přestupku obecní úřad obce s rozšířenou působností.