Změny evropské směrnice o zbraních iniciovala svým návrhem Evropská komise, která ve svém sdělení ze dne 28. dubna 2015 vyzvala k revizi této směrnice. Příslušný návrh EK je pak datován dnem 18. 11. 2015. Podle toho co EK uvádí je takové opatření motivováno snahou o zamezení zneužívání palných zbraní pro trestnou činnost s ohledem na teroristické útoky v Paříži dne 13. 11. 2015. Za povšimnutí stojí to, že původní výzva EK k revizi směrnice o zbraních předcházela teroristické útoky v pařížském Bataclanu o více jak 6 měsíců a návrh EK v dané věci, byl vydán již 5 dní po těchto událostech v Paříži. Události v Paříži ze dne 13. 11. 2015 tedy nelze považovat za prvotní iniciační důvod pro takový postup EK, ale za událost umožňující lepší dodatečné odůvodnění již dříve zformulovaného záměru. Dne 14. března 2017 vydal Evropský parlament legislativní usnesení v dané věci, kterým se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní.
Cílem těchto změn je zásadní omezení držení některých typů zbraní občany EU. Jde zejména o poloautomatické zbraně, které jsou upraveny ze zbraní původně automatických (např. Sa vz. 58, M-16, AK -47, AK -74, atd.), poloautomatické zbraně umožňující bez výměny zásobníku vystřelení více než 21 ran u krátkých zbraní a 11 ran u dlouhých zbraní, poloautomatické zbraně s teleskopickou (sklopnou) pažbou, pokud jsou kratší než 60 cm a zásobníky s kapacitou nad 20 nábojů (pro krátké) a 10 nábojů (pro dlouhé) zbraně. Nabytí a držení těchto zbraní a zásobníků má být pro běžné občany zakázáno.
Situace stávajících držitelů těchto nově zakázaných zbraní má být řešena tak, že členské státy jsou zmocněny k tomu, aby těmto držitelům umožnily držet tyto zbraně i nadále. Je vcelku zřejmé, že tato situace je z dlouhodobého hlediska neudržitelná. Stav, kdy část občanů EU (stávajících držitelů) by mohla držet některé druhy nově zakázaných zbraní a ostatní občané EU by již tyto zbraně nabývat a držet nemohli je diskriminující a z hlediska změnami údajně sledovaných cílů a aplikační praxe i naprosto nesmyslný. Lze se tedy důvodně domnívat, že stávající držitelé, kteří tyto zbraně v souladu s platnými předpisy nabyli v dobré víře, by se měli připravit na to, že jim orgány veřejné moci tyto zbraně dříve či později budou odebírat. V tom lepším případě alespoň za nějakou náhradu.
Z historického hlediska se sluší uvést, že omezování držení zbraní občany na území České republiky lze spolehlivě spojit především s posilováním absolutismu v 16. - 17. století, zřízením Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 a nástupem komunistického režimu po únoru 1948. Statistiky trestných činů spáchaných s použitím legálně držených zbraní jsou zcela zjevně v rozporu s odůvodněním revize směrnice EU o zbraních. Skutečnost, že po území EU se pochybují desítky tisíc nelegálních migrantů z rizikového prostředí, aniž by k jejich osobám orgány veřejné moci členských států disponovaly alespoň základními identifikačními údaji je rovněž znepokojující. Stejně tak, jako nárůst trestné činnosti a další problémy s tímto související. Zákony mají být uplatňovány vůči všem adresátům stejným způsobem.
Pouze budoucnost nám tedy spolehlivě ukáže, jaké cíle budou revizí evropské směrnice o zbraních skutečně dosaženy a jakou cestou se dále bude ubírat vztah demokratické veřejné moci a svobodného občana. Na návrh ministra vnitra ČR souhlasila vláda dne 14. června 2017 s tím, aby Česká republika podala žalobu na neplatnost směrnice EU o držení zbraní. Žalobu proti směrnici by měl vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU podat do 17. srpna. Současně má být podán také návrh na odložení účinnosti této směrnice.